Jdi na obsah Jdi na menu
 


Acanthocalycium

Growing Acanthocalycium Cactus: How To Care For Barbed Wire Cactus

3d-fonts

Rod Acanthocalycium popsal Curt Backeberg původně pro 9 druhů z Argentiny, které byly dříve obsaženy v rodu Echinopsis. Jméno pochází z řečtiny akantha = pichlavý, trnitý a kalyx = odkazuje na trnitá poupata.
Charakteristika rodu
Obvykle soliterní kaktusy, kulovitého poněkud protáhlého tvaru se zploštělým vrcholem, bledě až tmavě zelené barvy, dorůstající do průměru 10-15 cm a výšky až 60 cm. Mají 16-20 ostrých žeber. Izolované areoly 1-2 cm, obvykle žlutohnědé barvy, v kterých mají 10-20 vztyčených jehlovitých nebo šídlovitých pružných žlutohnědých ostnů (u starších rostlin šedých). Květy nálevkovitého či zvonovitého tvaru jsou blízko stonku, otvírají se za dne, jsou od bílých, přes oranžové po růžové až fialové odstíny barev, velikosti okolo 4 cm. Plody jsou tvrdé, kulovité, pukají kolmo a mají v průměru asi 1 cm. Semena jsou hnědá až černá, vejčitého tvaru s malým zastrčeným hilum. Oblast původního výskytu je Argentina.
 
 

 Acanthocalycium spiniflorum -acanthocalycium-spiniflorum.jpg Druh ve sbírkách nijak zvlášť rozšířen není, přestože se jedná o hezké, leckdy zajímavě otrněné a navíc snadno pěstovatelné rostliny.
Květy vztyčené, trychtýřovitého až zvonovitého tvaru asi 4 cm délky i průměru,barva květu je většinou bílá, někdy jemně narůžovělé a docela výjimečně i sytěji růžové. Rostliny obvykle rostou na slunci exponovaných stanovištích, jsou kulovitého poněkud protáhlého tvaru se zploštělým vrcholem. Dorůstají až 60 cm výšky, 10-15 cm v průměru. Mají 16-20 výrazných, ostrých, poněkud hrbolatých žeber až 1 cm vysokých.

acanthocalycium-violaceum.jpgAcanthocalycium violaceum - Tato varieta je naopak docela typická svěže zeleným tělem, dlouhými, tenkými a nahoru mírně ohnutými trny.poněkud protáhlá, 20 cm vysoká a 13 cm v průměru, žeber cca 13 nebo více. Květy 7,5 cm dlouhé, světle růžové až fialové.

 

acanthocalycium-thionanthum.jpg Acanthocalycium thionanthum - Acanthocalycium thionanthum je působivý kaktus rostoucí ve výškách 1500 m n.m v Argentině, s jednoduchým kulovitým až cylindrickým, zeleným nebo šedozeleným tělem a plochými kořeny. Kaktus má 14 a více žeber a v jednotlivých areolách 8 – 16 trnů o délce 1,5 – 3 cm. Nádherné, zvonkovité denní květy, mají citrónově žlutou barvu a jsou zhruba 4,5 cm dlouhé. Existují různé variety tohoto druhu , s různou barvou květu, od bílé,žluté,oranžové ,až po červenou.

 

acanthocalycium-klimpelianum-cerro-colorado--argentina-15-7-2017--2-.jpgAcanthocalycium klimpelianum - Kulovitý, šedozelený kaktus, 8 cm vysoký a 10 cm v průměru se 17 výraznými žebry. Trny promněnlivé barvy, od světlých k tmavým odstínům hnědé.Květ trychtýřovitý, 4 cm dlouhý, semeník porostlý šídlovitými šupinami,kvete za dne, okvětní plátky bílé se zřetelně odstávající hnědou špicí.

 

 

acanthocalycium_peitscherianum_24_l.jpgAcanthocalycium peitscherianum - Domovina Cordoba.Kulovitý, šedozelený kaktus, 8 cm vysoký a 10 cm v průměru se 17 výraznými žebry. Trny promněnlivé barvy, od světlých k tmavým odstínům hnědé. Všechny trny jsou tak 2 cm dlouhé. Kvete za dne, bělavými až světle narůžovělými, asi 6 cm dlouhými květy v pozdním létě. Pěstování nedělá problémy. Je to druh vhodný pro volnou kulturu nebo dobře větrané skleníky, kde dobře roste, tvoří silné trny a bohatě kvete.

 

acanthocalycium-brevispinum.jpg

Acanthocalycium brevispinum - Jednotlivá, až 50 cm vysoká a 12 cm široká, žeber až 25, zlatožluté nálevkovité květy mají velikost 5-6 cm a uprostřed září červená blizna. Pěstování není zcela bez problémů. Vyžaduje propustnou zem, dostatek slunce a čerstvého vzduchu. V létě při vysokých teplotách nastává stagnace růstu a nevhodná zálivka může způsobit hnilobu kořenů.

 

 

Acanthocalycium glaucum -acanthocalycium_glaucum_810.jpg nevelká rostlina. max. 6-8 cm široká a 15-20 cm vysoká. Stonek má krásně šedomodrou, jakoby ojíněnou, matně lesklou epidermis. Také květy mají pěkný lesk; jsou zlatožluté , okolo 6 cm široké a otevírají se ve dne, za plného slunce. Pěstování , není zcela bez problémů. Vyžaduje propustnou zem, dostatek slunce a čerstvého vzduchu.

 

 

 

acanthocalycium-variiflorum.jpgAcanthocalycium variiflorum - druh je znám jen málo. Popsán byl sice již v roce 1966  pak jej ovšem stihl osud zapomnění (jako i jiné kaktusy). Popis je formálně neplatný, nebyl totiž udán typ.Dle již tehdy platných pravidel kódu tedy tento taxon vlastně neexistuje.Kulatá, 10 cm v průměru, šedozelená, žeber až 20. Květ 6 cm dlouhé a široké, žluté, oranžové až červené.

 

 

Acanthocalycium catamarcense - Až 20 cm vysoká a 10 cm silná, žeber až 20. Květ 5 cm dlouhé a široké, zlatožluté až oranžové.

                   unnamed.jpg                                              acanthocalycium_chionanthum_3_l.jpg

Acanthocalycium chionanthum - Kulatá až krátce cylindrická, 20 cm vysoká a 10 cm silná, epidermis šedá, žeber 12 - 15, dělených příčnými zářezy na 2 cm dlouhé a široké hrboly.Květ 5 cm dlouhý a široký, bílý.

Acanthocalycium aurantiacum -acanthocalycium-auranticum.jpg Tělo neodnožuje, 50 mm vysoké, až 90 mm v průměru, epidermis šedozelená, silně ojíněná. Žeber 10-16, přímá a slabě hrbolatá. Květy vyrůstají z boku a jsou 50 mm dlouhé a široké; oranžovožluté s oranžovým, červeným nebo růžovým okrajem.Dříve byla požadována pro tento taxon specifická barva květu z popisu. Dnes jsou známy populace s květy celooranžovými, červenými nebo i žlutými.

 

Acanthocalycium erythranthum - Kulatá, až 10 cm v průměru, olověně šedá, s řepovitým kořenem, žeber cca 15, jsou dělená zářezy na 12 mm dlouhé, bradovité hrboly. Květ 25 - 30 mm dlouhý a široký, červený.  Tyto formy jsou podobné var. aurantiaca, liší se však svými malými, červenými květy.

Acanthocalycium ferrarii - Kulatá 12 cm v průměru, listově zelená, žeber cca 18. Květ 5 cm dlouhý a široký, červený.

acanthocalycium-ferrari-wr-572.jpg                                 acanthocalycium-munitum_29736_l.jpg

acanthocalycium munitum - Kulatá, 10 cm v průměru, šedozelená, s centrálním kořenem, žeber cca 14. Květ 5 cm dlouhý a široký, žlutý, oranžový až červený. Naleziště jsou ve středních polohách kolem Cerro Zorrito. Tyto formy se odlišují od var. variiflora (Backbg.) svými delšími, tvrdými a zahnutějšími trny a poněkud přivřenými květy. (U var. variiflora je trochu větší a více otevřený.)